Ptačinec, česnáček, bršlice či svízel. Víte, jak tyto divoké byliny použít v kuchyni?

divoké byliny

Divoké byliny byly dlouho opomíjené, ale nyní se zase vrací a s oblibou používají. Mají své místo v kuchyni, kosmetice i tradičním lidovém léčitelství. Nyní, s přibývajícím sluníčkem, je ten správný čas vyrazit na první jarní sběr!

Proč zařadit divoké byliny?

Je pravda, že jejich chuť i vzhled nejsou pro každého příliš lákavé. Chvíli trvá, než si na divoké byliny zvykneme. Příliš tomu nepřidává ani skutečnost, že roste na prapodivných místech, a tak je automaticky řadíme mezi plevel.

Díky obsahu vitamínů, minerálů a dalších cenných látek přirozeně posilují imunitní systém. Ve většině případů jich obsahují mnohem více než všechny druhy pěstovaného ovoce nebo zeleniny. Může za to šlechtění, hnojení, ale i trhání nezralých plodů kvůli daleké cestě přes půlku světa až na pulty obchodů.

Je tu ale ještě jeden důvod. K tomu, aby rostlina přežila, potřebuje ochranné látky. Ovoce a zelenina na zahradách většinou ne, protože už samotná semínka jsou ošetřena, aby byla co nejodolnější. Divoké byliny tuto výhodu nemají, takže si tyto ochranné látky musí sami vytvořit. Jakmile začnete takové rostliny konzumovat, přijímáte tím i tyto cenné látky, které mají blahodárný vliv na naše zdraví a obranyschopnost.

Vyrazte do přírody na první letošní sběr

Už v průběhu března začínají zpod sněhu vyrážet první zelené lístky divokých bylin. Aby bylo zřejmé, že jejich sběr není žádným moderním výmyslem, připomeňme si tradiční svátky, v průběhu kterých se připravovali speciality právě z jarních bylin. Byla to například jarní nádivka na Zelený čtvrtek.

Časně z jara můžeme sbírat známý medvědí česnek, později i česnáček nebo divokou pažitku, určitě také narazíme na bršlici, svízel, sedmikrásku, popenec, pampelišku, ptačinec nebo kopřivu . Sběr provádíme raději v lese nebo jiných odlehlých místech, kde rostliny nejsou kontaminované projíždějícími auty nebo zvědavými psy.

Medvědí česnek

Medvědí česnek

Medvědí česnek je dnes už tak trochu výjimka mezi divokými bylinami, protože za plevel ho snad nikdo nepovažuje. Naopak se každoročně objevují dlouhé diskuze o sběru a způsobech zpracování.

Název nevznikl pro nic, za nic. Údajně ho opravdu pojídali medvědi, kteří se probudili ze zimního spánku. Medvědí česnek jim dodal potřebné vitamíny, minerály a zbavil je parazitů. Konkrétně obsahuje vitamíny A, B a C, z minerálních látek železo, zinek, hořčík, vápník a jód.

Roste hlavně v listnatých lesích, na stinných místech. Jejich listy jsou zaměnitelné s jedovatou konvalinkou, ale stačí jeden promnout mezi prsty a výrazné česnekové aroma mluví za vše. Jakmile začnou rostliny vykvétat, už není tak silný a je na čase se vrhnout na jinou bylinu.

Přebytek listů lze uskladnit. Snadno připravíme pesto, dá se také jen nasekat a smíchat s menším množstvím soli, případně fermentovat. V žádném případě se nesuší ani nezamrazuje. Ztratí tím chuť, a navíc získá velmi nevábnou konzistenci.

Tip: koukněte pod tag medvědí česnek a najdete recept na polévku, pesto nebo špagety

Česnáček lékařský

Česnáček lékařský

Zatímco se sběrem medvědího česneku rozhodně neotálejte, česnáček vydrží prakticky až do podzimu. Poznáte ho podle širokých listů s vlnitými okraji. K záměně s jedovatou rostlinou by dojít nemělo, ale přesto se můžete přesvědčit promnutím listu mezi prsty. Česnáček totiž také zavane česnekovou vůní.

Obsahuje vitamíny A a C, dále saponiny a velké množství éterických olejů. V lidovém léčitelství se česnáček používal jako lék proti kašli, a to díky přítomnosti zmíněných saponinů, které usnadňují vykašlávání. Kromě toho se z listů připravuje mast, která v kombinace s měsíčkem a kostivalem urychluje hojení povrchových ran.

Sbírat můžeme celou rostlinu. Z počátku i stonky, ale jakmile trochu povyroste, jsou tužší a v jídle nepříjemné. Semínka jsou hodně aromatická a štiplavá. V kuchyni česnáček využíváme jako součást pomazánek, do polévky, částečně klidně i k přípravě pesta. Skladovat se dá pouze sušením. Teplota by neměla přesáhnout 30 °C.

Česnek viničný

Česnek viničný

Tato bylinka roste hlavně v parcích nebo na slunných místech v lese. Jinak se mu říká také divoká pažitka. Přesně tak ji můžete využívat. Oproti pěstované pažitce má více vitálních látek, včetně těch ochranných.

Skladovat ji můžete zmraženou, ale už po krátké době začne ztrácet aroma. Vhodnější jsou k uskladnění podzemní části, tedy cibulky, které lze zavařit. Ovšem taková úprava stojí za zvážení, protože tak rozsáhlým sběrem dojde k trvalému vyplenění většiny rostlin. Obsah cenných látek po zavaření je také velmi nízký.

Bršlice kozí noha

Bršlice je postrach všech zahrádkářů. Jakmile se objeví, je prakticky nemožné se ji zbavit. Ale to nám nemusí vadit, můžeme ji využívat v kuchyni. Díky neutrální chuti se hodí prakticky do všech pokrmů a roste od jara až do podzimu. Používám ji například do polévek, smoothie, do jarních nádivek nebo jako základ špenátu.

Mladé rostliny jsou bohatým zdrojem vitamínu C, chlorofylu, železa, hořčíku a vápníku. Jedinou možností, jak bršlici uskladnit, je zmražení nebo výroba pesta. Ovšem nasekaná tvoří chuťově zajímavou alternativu špenátu, takže ji můžete nakombinovat i s jinými druhy jarních bylin nebo klidně přímo se špenátem. Užít ho můžete do těstovin nebo třeba zapéct ve slaném štrůdlu.

Čerstvě vymačkaná šťáva z bršlice mírní pocit svědění po štípnutí komárem. Částečně také mírní otoky po útoků jiného hmyzu.

Tip: bršlicové pesto

Svízel přítula

Svízel přítula

S touto rostlinou jste se už určitě setkali. Minimálně při procházce vysokou trávou, kdy se vám urputně nalepila na oblečení. Svízel, ačkoliv na to příliš nevypadá, je tradiční součást lidového léčitelství.

Obsahuje velké množství vápníku, mědi, železa, křemíku a sodíku. Kombinace těchto minerálních látek zaručuje silné močopudné účinky. V lidovém léčitelství je čaj tradičně doporučován při opakované tvorbě ledvinových kamenů.

Svízel se užívá ve formě šťávy, čaje nebo masti. Šťávu si připravte z kombinace zelených bylin a výrazného ovoce, můžete ji tak popíjet každý den jako prevenci i pro celkové osvěžení organismu. Čaj se užívá hlavně pro své močopudné účinky, jak už bylo řečeno. Pokud se vám tyto obtíže vracejí, připravte si čajovou směs ze svízele a kopřivy.

Kromě toho má svízel hojivé účinky, které můžete využívat prostřednictvím masti nebo koupelí. Mast vytvořte klasickým způsobem a jako hlavní surovinu použijte nerafinované bambucké nebo kakaové máslo.

Lepivé lístky svízele jsou na přímou konzumaci dost nepříjemné, ale využít je můžete do smoothies. Mladé rostliny můžete použít celé, u vyšší a starších rostlin otrhejte jen lístky a měkkou část stonku. Jinak budete mezi zuby lovit vlákna, která odolají i silnému mixéru.

Sedmikrásky

Sedmikráska chudobka

Sedmikráska vypadá skvěle na každém jídle! Na jaře se sbírají květy, které obsahují štědrou porci inulinu, silic a organických kyselin. Tvoří tak směs, která slouží jako dokonalé prebiotikum. Prebiotika jsou nestravitelné látky, které ve střevech slouží jako potrava pro zdravé střevní bakterie. Vytváří tak ideální podmínky pro růst probiotik. Jakmile se v lese nebo na zahradě objeví první kvítka, neváhejte a vyrazte pro ně.

Z květů se dá připravit mast, která podporuje regeneraci špatně se hojících ran. Může se využívat také na vyrážky, ale v takovém případě bych byla obezřetná. Hlavně pokud neznáte její příčinu.

Popenec

Popenec obecný

Popenec roste po celý rok, můžete ho najít dokonce i pod sněhem. Má drobné lístky s vlnitými okraji, po odkvětu listy tmavnou. Naši předkové popenec údajně využívali ke spojení s jinými světy, vytvářeli k těmto příležitostem popencový věnec.

Ve srovnání s jinými divokými bylinami obsahuje větší množství éterických olejů, což je znát hlavně na chuti, takže popenec není správnou volbou pro někoho, kdo se s konzumací bylin teprve seznamuje.

Nejvíce vitálních látek obsahuje v době květu. To je správný čas na pořádný sběr, ze kterého si sušením do 30 °C připravíte zásobu na zbytek roku. Sušený je opravdu hořký, v kuchyni si ho neoblíbíte, ale jako čaj na bolavý žaludek po vydatném nedělním obědu ho uvítáte. Popenec se slovensky řekne zádušník, což vám určitě napoví, že je vhodný také při onemocněních průdušek. Čaj dvakrát denně je výbornou podpůrnou léčbou.

Ptačinec žabinec

Ptačinec žabinec

Další divoká bylina, kterou mnozí hanlivě označují za plevel. Ptačinec je na tom se svou vytrvalostí podobně jako bršlice. Není snadné se ji zbavit.

Pokud z ní chcete vytěžit maximum, tak příliš nečekejte, protože sběr mladé rostliny je možný pouze na jaře. Nedá se dále uskladnit a vzrostlé byliny nejsou chuťově ani výživově příliš atraktivní.

Jestli začínáte a nejste si příliš jistí vzhledem jednotlivých bylin, tak raději počkejte, až ptačinec začne kvést. Předtím je totiž velmi podobná jedovaté drchničce rolní. Květy ale zaměnit nelze. Zatímco drchnička má červené květy, ptačinec bílé.

Ptačinec je oblíbený hlavně mezi osobami trpící lupenkou nebo atopickým ekzémem. Z ptačince se připravuje kašovitá hmota, která se potírá na takto citlivá místa. Přináší okamžitou úlevu a mírní celkové projevy. Příčinu ovšem neřeší, lze ji využít pouze jako jednorázovou pomoc. Kromě toho ji nezapomeňte přidat i do zeleného smoothie. Mladý ptačinec patří mezi nejchutnější plevele.

Pampeliška

Pampeliška lékařská

Pampelišek je mnoho a všechny jsou od sebe velmi těžko rozeznatelné. Jen v České republice roste přibližně 250 různých druhů. Všechny mají společný široký komplex účinných látek, a to vitamíny A, B a C, sodík, draslík a mangan, také třísloviny, hořčin a inulin. Konkrétně množství inulinu v průběhu roku výrazně stoupá. Zatímco na jaře má rostlina okolo 5 % této látky, na podzim už množství vyšplhá až ke 40 %. Kořen navíc obsahuje fytoncidy.

Na jaře se sbírají hlavně listy, které se mohou přidat do pesta nebo zeleninového salátu. Mají ale velmi hořkou chuť, proto s nimi šetřete. Mnohem cennější jsou z výživového hlediska kořeny. Nejvhodnější doba jejich sběru je konec léta, kdy rostlina vykvete. Květ zvyšuje obsah všech vitálních látek a v této době je i množství inulinu mnohem vyšší.

Právě přítomný inulin se postará o zdravou funkci střev, dokáže upravit hladinu cukru v krvi a přirozeně podporuje imunitní systém. Hořčin podporuje funkci trávicího systému, jater a ledvin. Strouhaný kořen pampelišky se užívá ve formě odvarů buď samostatně, nebo jako součást čajové směsi. Pražený kořen je známý také jako zdravá alternativa kávy.

Kopřiva

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva je královnou mezi divokými bylinami. Má nespočet využití, vitálních látek, roste všude a můžete ji sbírat téměř po celý rok. Kopřivový čaj má navíc poměrně příjemnou chuť, dá se ve velkém množství nasušit na zimu, kdy vás zahřeje, povzbudí a pročistí močové cesty.

Obsahuje vitamíny C, K a B2, kyselinu panthotenovou, draslík, železo a oxid křemičitý. Množstvím železa strčí do kapsy všechny odrůdy špenátu. Kyselina panthotenová posiluje funkci nadledvinek, což se projevuje na celkové obranyschopnosti. Pokud je jejich funkce oslabena, tělo je více náchylné k virovým onemocněním, ale také ke stresu.

Kopřivu můžete přidat do pesta, smoothie, polévek, jarních nádivek i dalších receptů. Čestné místo zaujímá dokonce i v kosmetice, nejčastěji ve formě šamponů.

Začít můžete kdykoliv

Jestli stále váháte, jestli jsou divoké byliny i pro vás, zkuste na to jít z druhé strany. Protože jejich konzumací rozhodně nic nezkazíte. Pravidelný přísun vitálních látek vás ale brzy přesvědčí o jejich skrytém kouzlu. Rozhodně nemusíte začínat se všemi. Zpočátku si určitě vystačíte s kopřivou a postupem času můžete přidávat další.

publikováno: 29.03.2021 10:47   napsal/a: Alena Teclová
Pronikněte za 3 hodiny do tajů rostlinné stravy. V živém online kurzu Veganství pro zelenáče se s vámi podělím o důležitou teorii i praktické tipy a postupy, jak se stravovat pestře a chutně. Na zkušenosti z 12 let mé veganské praxe se můžete ptát přímo z pohodlí svého domova. Zjistěte víc

E-mailový oběžník Vegmania

Chcete dostávat užitečné tipy a triky z rostlinné kuchyně nebo tématické recepty podle ročních období do vaší pošty? Věnujte mi e-mail a já vám 1 - 2x do měsíce napíšu. Nechcete kupovat zajíce v pytli? Pak se nejdříve podívejte se, jaké e-maily můžete očekávat.

Chcete dostávat užitečné tipy a triky z rostlinné kuchyně nebo tématické recepty do vaší pošty?