Prozradím to hned na začátku: Vegan v kondici je podle mého názoru skvělá knížka. Často se k ní vracím a doporučuju ji ve svém okolí. Ale je třeba si na začátek objasnit jedno nedorozumění – navzdory jejímu názvu tohle opravdu není kniha o veganství. V originále se totiž jmenuje Thrive Diet, je především o zdravé a sportovní výživě a slovo vegan se do titulu dostalo až s českým překladem.

A k přirozené stravě na čistě rostlinné bázi dospěl autor Vegana v kondici, úspěšný kanadský ironmanský triatlonista Brendan Brazier, díky svému pátrání po optimálním výkonu, nikoliv z etických pohnůtek. Na několika stránkách se sice zmiňuje i o náročnosti živočišné produkce a jejich dopadech na životní prostředí, ale tím už veškeré podobnosti s veganstvím (v jeho etickém významu) končí. To je přece jen spíše filozofií s širšími souvislosti a zároveň životním stylem, jehož je rostlinná strava pouze podmnožinou. Podívejme se tak na Brazierův počin čistě výživou optikou.

A v té má rozhodně navrch. Vegan v kondici bourá zaběhnutá klišé, že zdravá výživa jsou mnohdy otrocké poměry sacharidů, tuků a bílkovin a na kalorie sestavené jídelníčky s položkami typu cereálie s mlékem, kuřecí maso s rýží a pufované chlebíky s nízkotučným sýrem a šunkou. Brazierovou mantrou jsou potraviny s “vysokým čistým ziskem”, které tělo nemusí za cenu ztráty energie složitě přeměňovat na jednodušší živiny. To znamená zelenina (opravdu hodně zeleniny), jednoduché cukry z ovoce, (mnohdy naklíčené) luštěniny a pseudoobiloviny, které v horních patrech pyramidy “Thrive Diet” doplňují nejdříve semena a ořechy a za studena lisované oleje a až na samém vrcholu, s jen pár procenty zastoupení škrobnatá zelenina a méně běžné obiloviny (hnědá rýže, jáhly, špalda či teff). Dopustit nedá mimochodem ani na mořské řasy (kelp, dulse, nori) či populární superfoods (chlorella, maca, chia semínka), které jsou však z jeho pohledu postradatelné.

Brazier jde však ještě dál: s vysvětlením dokonce vypouští tři dnes celosvětově nejpěstovanější suroviny – kukuřici, pšenici a soju. Z výběru tak vypadávají i klasické rostlinné alternativy masa, jako je tofu, tempeh nebo seitan. Je vůbec možné takto sestavit plnohodnotný jídelníček? Rozhodně ano, myslí si šlachovitý kanadský dlouhán, pověstný tím, že dosahoval skvělých výsledků s výrazně menšími porcemi jídla, než jeho sportovní kolegové. Ve svém šestitýdenním výživovém plánu doporučuje každý den sníst velký salát s listovou zeleninou, vypít ovocné smoothie a ke svačině rozkousat domácí raw tyčinku.

Pojetím stravy se blíží vitariánské kuchyni, on však narozdíl od příznivců raw stravy šetrnou tepelnou úpravu některých pokrmů nezatracuje. Jeho “pizzy” s korpusy z luštěnin, semínek či pseudoobilovin, oříškové (syrové) burgery nebo netradiční lívance jsou skutečně inspirativní. V receptové části najdete kromě nich i tipy na dipy, omáčky, krekry, zdravé dezerty, nápoje či zálivky do salátů. Řadě méně známých surovin věnoval i několik odstavců s bližším popisem. Ty pak prakticky doplňuje i přílohová část na konci knihy, s vysvětlením funkce jednotlivých vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, včetně jejich nejlepších zdrojů v rostlinné říši.

Jistě lze namítnout, že část v knize použitých surovin v tuzemsku neroste, čímž stoupá ekologická zátěž těchto jídel. A díky zařazení mnoha dražších potravin a doplňků si při jejich přípravě sáhnete hlouběji do kapsy. Brazierův výživový plán je však cílený především na aktivní sportovce a běžnému strávníkovi, chodímu do zaměstnání, může posloužit především jako předloha, jak odlehčit a inovovat svůj jídelníček. Kalorická strava s minimem živin je totiž podle Braziera pro lidské tělo jedním z největších stresorů. Právě rozpravou o různých druzích stresu celá kniha i začíná. Její autor mimo jiné srozumitelně vysvětluje, jak si pitím kofeinových nápojů (především kávy, ale také různých “energeťáků”) za účelem zvýšení elánu vlastně vypůjčujeme na dluh z budoucnosti. V kapitole o sportovní výživě pak rozebírá různé úrovně intenzity a délky tréninků, které z makroživin jsou důležité před a po sportovní aktivitě a proč si dát po intenzivní dřině něco nezdravého není zrovna nejlepší nápad.

Knihu Vegan v kondici mám doma už tři roky a ani za tu dobu mé nadšení z ní neopadlo. Ale až v posledních týdnech jsem začal intenzivněji zařazovat doporučení z knihy do svého jídelníčku. Omezil jsem většinu škrobnatých potravin (téměř vynechal pečivo, snížil objem těstovin i klasických příloh typu rýže či bulgur), přidal na zelenině a klíčcích jak do příloh, tak i do salátů k večeři (do kterých přidávám i “zakázené” tofu, tempeh nebo seitan). A ve spojení s aktivnějším sportováním se rychle dostavily i výsledky – úbytek tělesného tuku, takřka skokové zlepšení kondice a evidentní zkrácení potřeby spánku o desítky minut. Můžu jako doporučení přidat výmluvnější argument, než tuto příjemnou zkušenost?

Počet stran: 328
Rok vydání: 2014 / 2017 (dotisk)
Nakladatelství: Mladá fronta

Kupte knihu online na Martinus.cz